Martin Mejstřík, jeden ze studentských vůdců za listopadové revoluce v roce 1989, se skoro po půl století vrátil do Kolína, kde se narodil. V současnosti pracuje v Dětském domově se školou v Býchorech, kde má na starost hipoterapii (metoda fyzioterapie využívající přirozený pohyb koně v kroku jako stimul a rehabilitační prvek, krok koně se promítá do trojrozměrného pohybu koňského hřbetu, který se stává pro terapii jedinečnou balanční plochou). Narodil se v Kolíně v roce 1962, pobyl ale zde velmi krátce. "Skoro celá naše rodina pochází z Kolína. Je nás pět dětí, tři jsme se narodili zde. Na svět jsem přišel v roce 1962, ale už za 2 roky tatínek dostal umístěnku do Žiliny, kde pak učil na Vysoké škole dopravní. V roce 1968 jsme se stěhovali zpět do Čech, tentokrát do Liberce. Já pak po maturitě zamířil do Prahy. Z dětství v Kolíně si tedy nic moc nepamatuji, ale jezdili jsme sem později často za prarodiči, mám tady strýce, tety, bratrance, sestřenice," vypráví Martin Mejstřík. Nedávno vydal deník z let před listopadem 1989 i po něm. Vývoj společnosti po převratu mu přinesl rozčarování. "Určitě je pro mě zklamáním, jak se naše společnost vyvíjí a soudím, že toho názoru nejsem sám. Ale on ten dvacetiletý odstup je k něčemu dobrý. V listopadu 1989 jsme byli vlastně už dospělí, mně bylo například 27 let, ale naivní jsme byli jako děti. Vzhlíželi jsme k Chartě 77, velmi jsme si těch lidí vážili, byli nezlomní, stateční a dodávali nám od 70. let neutuchající naději, za což jim patří náš velký dík. Na druhou stranu jsme je vlastně neznali a nevěděli jsme, nebo si to prostě neuvědomili, že naprostá většina z nich jsou bývalí komunisté, a že už se nezmění," říká také v rozhovoru Martin Mejstřík, který kompletně vyjde zítra v týdeníku Kolínský Pres. meč